Hodnocení uživatelů:  / 0
NejhoršíNejlepší 

Salámek - pes tažný aneb Malý průvodce světem mushingu

Je to zhruba rok, kdy jsem svého stafbulího parťáka Salámka (pes SBT Suerte Salam Macy Gray) začala stavět na starty canicrossových závodů. Hodně se toho změnilo i u mě. A s pocitem úlevy vzpomínám na loňský závodní rok 2017. Mushing není jen záležitost kondice psa, ale velkou roli hraje i příprava běžce/jezdce.

Loňský podzim byl pro Salámka ve znamení krátkých rychlostních tréninků, kdy “bombil” krátké úseky, co nejrychlejším sprintem. Zvykal si na seběhy, výběhy, propriocepci v náročném terénu. Hodně hodin naběhal u kola na volno. A občas jen tak malinko a za odměnu dostal dlouhý postroj a závaží (mě nebo řetězy).

 

 

Na začátku prosince jsme si střihli jeden závůdek pro začátečníky na 2 km a poté už nás oba čekala zimní příprava. A starosti. Salámek je bělouš a růžové a citlivé má i polštářky, takže došlo i na první krev na tréninku a botičky. Led, sníh a mokro dělal na polštářcích puchýře. Ani botičky nebyly všespásné a musela jsem je opravdu dobře vybírat. Naučit se nasazovat a odhadovat jejich trvanlivost (která není při rychlém běhu valná). Dodám, že ke zranění docházelo zásadně na volno, protože jsem psa v nepříjemném terénu nechtěla nechat tahat.

 

Zima uběhla a naježděné kilometry nám rychle sečetla jarní část sezóny. A my se Salámkem zjišťovali, jak nám to společně běhá. Jak se na jaře víc a víc oteplovalo, ukázalo se být nutností důkladně namočit Salámkovi srst a ochladit ho před startem. Stále jsme hodně trénovali a trénink přesouvali na dobu, kdy bylo přes den větší teplo. Pomalu jsme se chystali na květnový štafetový závod v české mushingové Mekce na Horníku.

Závodní družstvo se skládá ze tří týmů a každý z týmu absolvuje jednu disciplínu - canicross, scooter a bikejöring. Protože obě mé kamarádky měly v disciplínách jasno, Salámek nedostal na výběr a závodem mě protáhl na koloběžce. (Na Horníku bylo Salámovi čerstvě rok a půl, což je dobrá hranice dospělosti pro vstup na disciplínu, jakou je scooter.) Byl nejmenším psem ve startovním poli, ale ukázal velké srdce stafbula a dojel oba závodní dny se ctí!

 

Léto jsme neprolenošili a přípravu jsme přesunuli k vodě. Naplavávání tréninkových jednotek ve vodě je Salámkova nejoblíbenější disciplína. Plave ochotně a rád, je jako malé dítě, které z vody taháte násilím. Bohužel neplave moc s rozmyslem a na techniku nemá čas. Takže se mi několikrát stalo, že zmizel pod hladinou, vynořil se nad ní, pak kuckal, hrabal nohama a zase se potápěl. Nic naplat, peněženka zaplakala a dostal plovací vestu, kterou před ním pečlivě ukrývám, aby nepropadal zbytečným záchvatům radosti.

 

Na konci léta pro nás byl velkou událostí Triatlon Železný pes. Protože loni jsem se ho účastnila s Kotletkou (fenka SBT Wizard Girl Wizard Bull), věděla jsem, že závod je především legrace. Tak jsme to pojali i se Salámkem, prostě sportovní párty s plaváním, bikejöringem a canicrossem. Stalo se ale neočekávané a my tento závod ve své kategorii vyhráli.

 

Moc hezkým závodem byl i SBT canicross speciál pořádaný Klubem SBT CZ. Krátká a rovinatá, skoro až dostihová trať v Kolesách bavila především psa. Je skvělé, že klub sportovní den i samotný závod pořádá. Jsem ráda, že akce nalákala sportovce a závodníky z řad majitelů stafíků. A budu doufat, že stafíky budu potkávat na tratích častěji.

 

Celý podzim se pak točil kolem větších či menších závodů. Vypíchla bych dva, které jsou tzv. oficiální, je na ně nutná musherská licence. Stochov a Radíkov. Oba neopakovatelné. Stochov se svou 2x sedmikilometrovou tratí, úctyhodným terénem a bahnem, ve kterém se Salám brodil někdy i po lokty. Zjistila jsem, kolik má člověk kamarádů, když se mu na startu rozpadnou běhací boty! A kdo nezažil, netuší, jak adrenalinové může být předbíhání psího spřežení. Radíkov byl letos zmrzlou zasněženou horou, kterou obkružovala hororová cesta z popukaných ledových kaluží s pěkně ostrými hranami, a kde nebylo ledu, bylo sněhu po kotníky. Pro mne to byl konec sezóny.

 

Salámek za rok 2017 naběhal 102 závodních kilometrů. Vše v kategorii sprint. Tím dosáhl na titul, který uděluje Musher klub JCC, „Čekatel šampion Musher klubu JCC“.  

Moc děkuji Ivaně Mrňákové za tak skvělého sportovního psa.

 

Autor: Lenka Klímová